bezdůchodu.cz

Metodika

Otázky na začátku průvodce stojí na oficiálních datech; z modelu je u nich jen věková pyramida a dvě ze čtyř cest, jak díru zaplatit (pozdější důchod a dluh). Od kroku „Na čem to stojí“ počítá všechno vlastní model průvodce, ověřený proti oficiální projekci Národní rozpočtové rady (NRR).

Model počítá ve stálých cenách: mzdy, důchody i výnosy jsou reálné, tedy očištěné o inflaci, takže žádnou předpověď inflace nepotřebuje. Částky v korunách jsou v cenách roku 2025. Částky odvozené z podílu na HDP, třeba kolik by musel přidat každý pracující, jsou přepočtené na dnešní průměrnou mzdu. S růstem reálných mezd budou v korunách vyšší, ale jako podíl z výplaty stejné. Inflace vstupuje jen do historických dat: do reálného růstu mezd 2016–2025 (průměrné mzdy a index spotřebitelských cen ČSÚ) a do reálného výnosu světových akcií (americká inflace podle CPI).

Úvodní stránka

Čísla na úvodní stránce jsou stejná jako v průvodci, jen jinak podaná. Počítadlo dělí výdaje důchodového systému za rok 2025 (722 mld. Kč podle MF) počtem sekund v roce a násobí časem od otevření stránky. Průměrný starobní důchod (21 094 Kč) je z dat ČSSZ k 31. 12. 2025 a platí pro důchody vyplácené samostatně, bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým.

Kolik chybělo v letech 2013–2025, je prostý součet ročních sald téhož přehledu MF v běžných cenách, bez přepočtu o inflaci. Nejméně lidí v produktivním věku na 10 seniorů je nejnižší hodnota projekce z odhadu v průvodci.

Kolik zaplatí dítě narozené letos podle začátku reformy, počítají stejné vzorce jako karty „Kdy začít?“ a kdo zaplatí podle roku narození, s předpoklady NRR a reformou, která jen zvedne odvody. Vládní program je vlastní výpočet NRR (box 3.1); jeho saldo v % HDP je na koruny převedené stejně jako díra v průvodci. Horší výhledy jsou z modelu průvodce, viz Výhledy.

Otázky na začátku průvodce

Kdy půjdeš do důchodu

Rok narození se odhaduje jako 2026 minus zadaný věk, takže výsledek se může o rok lišit. Důchodový věk pochází z přílohy zákona o důchodovém pojištění ve znění reformy z roku 2024: ročníky od 1966 jdou do důchodu vždy o měsíc později než předchozí ročník, ročník 1989 a mladší v 67 letech. Platí věk mužů a bezdětných žen. Kdo už důchodového věku dosáhl, dívá se na stav za 20 let.

Kam jdou odvody

Příjmy a výdaje systému důchodového pojištění za rok 2025 podle Ministerstva financí: vybralo se 713 mld. Kč, výdaje byly 722 mld. Kč. Ve výdajích je i správa systému (v roce 2025 asi 6 mld. Kč, na samotné důchody šlo necelých 716 mld. Kč). Stejné číslo včetně správy používá i počítadlo na úvodní stránce.

Kolik jde každý měsíc na důchody

Pojistné na důchodové pojištění je 28 % hrubé mzdy WW: 6,5 % se strhne zaměstnanci, 21,5 % platí zaměstnavatel navíc k hrubé mzdě (zákon č. 589/1992 Sb., § 7).

C=0,28⋅W=0,065⋅W⏟z vyˊplaty+0,215⋅W⏟zameˇstnavatel navıˊcC = 0{,}28 \cdot W = \underbrace{0{,}065 \cdot W}_{\text{z výplaty}} + \underbrace{0{,}215 \cdot W}_{\text{zaměstnavatel navíc}}

Pro průměrnou mzdu ČSÚ za rok 2025, 48 670 Kč. Je to zpřesněný údaj z otevřených dat ČSÚ (stav k 2. 9. 2026). Předběžný údaj z března 2026, který uváděla média, byl 49 215 Kč:

0,28⋅48 670 Kcˇ=13 630 Kcˇ0{,}28 \cdot 48\,670\ \text{Kč} = 13\,630\ \text{Kč}

Rozpad celkových nákladů práce v odpovědi používá sazby roku 2026: sociální pojištění 24,8 % platí zaměstnavatel a 7,1 % zaměstnanec (důchody, nemocenská a u zaměstnavatele 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti), zdravotní pojištění 13,5 % (zákon č. 592/1992 Sb.), z toho dvě třetiny, 9 %, platí zaměstnavatel a třetinu, 4,5 %, zaměstnanec (zákon č. 48/1997 Sb., § 9) a daň z příjmů 15 % z hrubé mzdy minus základní sleva 2 570 Kč měsíčně (zákon č. 586/1992 Sb.). Počítá se se zaměstnancem bez dětí a bez dalších slev.

Kolik lidí připadne na 10 seniorů

Poměr lidí ve věku 21–64 let P21–64P_{21\text{–}64} k lidem nad 65 let P65+P_{65+} ze střední varianty projekce ČSÚ, jak ho uvádí NRR (graf B2.1.4). Dnes vychází 27, v roce 2060 17. Ne všichni lidé v produktivním věku pracují; poměr pracujících na důchodce Česká správa sociálního zabezpečení od roku 2026 nezveřejňuje.

R(t)=10⋅P21–64(t)P65+(t)R(t) = 10 \cdot \frac{P_{21\text{–}64}(t)}{P_{65+}(t)}

Kolik bude chybět

Výchozím bodem je nejhorší roční saldo důchodového systému podle NRR (graf 3.1.6): v roce 2061 chybí d=1,48d = 1{,}48 % HDP. Dnes pojistné vybere p2026=8,6p_{2026} = 8{,}6 % HDP při sazbě 28 %. Aby schodek zmizel, musela by sazba vzrůst o

Δc=28⋅dp2026=28⋅1,488,6=4,8 p. b.\Delta c = 28 \cdot \frac{d}{p_{2026}} = 28 \cdot \frac{1{,}48}{8{,}6} = 4{,}8\ \text{p.\,b.}

což z průměrné mzdy dělá měsíčně

Δc100⋅W=4,82100⋅48 670 Kcˇ≈2 340 Kcˇ\frac{\Delta c}{100} \cdot W = \frac{4{,}82}{100} \cdot 48\,670\ \text{Kč} \approx 2\,340\ \text{Kč}

Graf odvodů a výdajů přepočítává obojí stejně: podíl HDP vydělí 8,6 a vynásobí dnešními odvody z průměrné mzdy. NRR uvádí příjmy jen pro každý desátý rok (tabulka 3.1.1), mezi nimi jsou lineárně dopočtené. Výdaje jsou příjmy minus roční saldo z grafu 3.1.6.

Věková pyramida pod grafem je projekce obyvatel modelu s předpoklady NRR, v pětiletých skupinách k 1. lednu daného roku. Počet lidí ve věku 21–64 let na 10 seniorů pod ní je přímo z NRR (graf B2.1.4), stejně jako v otázce na pracující.

Stejný schodek by šlo pokrýt i jinak:

Pro srovnání se školstvím se schodek dělí veřejnými výdaji na školství S(t)S(t) ve stejném roce (NRR, tabulka D.1):

dS(t)=1,484,54≈0,33\frac{d}{S(t)} = \frac{1{,}48}{4{,}54} \approx 0{,}33

Model

Od kroku „Na čem to stojí“ počítá vlastní model. Pro každý rok od 2026 do 2100 sleduje obyvatelstvo podle pohlaví ss a jednotlivých let věku aa, kolik lidí pracuje, kolik pojistného se vybere a kolik se vyplatí na důchodech. Oficiální projekce NRR končí rokem 2076; s ní je model ověřený, další roky jsou jen jeho prodloužení.

Obyvatelstvo

Výchozím stavem je obyvatelstvo k 1. 1. 2026 (ČSÚ). Každý rok lidé zestárnou o rok, část z nich zemře a přibudou narození a přistěhovalí M(t)M(t), rozdělení podle věku a pohlaví ms,am_{s,a} jako v průměru let 2015–2024 bez roku 2022 (Eurostat).

Ps,a+1(t+1)=Ps,a(t) (1−qˉs,a(t))+M(t) ms,a+1P_{s,a+1}(t+1) = P_{s,a}(t)\,\bigl(1 - \bar q_{s,a}(t)\bigr) + M(t)\, m_{s,a+1}

Pravděpodobnosti úmrtí qq pocházejí z úmrtnostních tabulek ČSÚ za rok 2025. Násobí se takovým číslem ks(t)k_s(t), aby naděje dožití při narození odpovídala střední variantě projekce ČSÚ. Lidé v daném věku jsou během roku mezi dvěma narozeninami, proto se bere průměr dvou sousedních let:

qˉs,a(t)=12(qs,a(t)+qs,a+1(t)),qs,a(t)=ks(t)⋅qs,a2025\bar q_{s,a}(t) = \tfrac12\bigl(q_{s,a}(t) + q_{s,a+1}(t)\bigr), \qquad q_{s,a}(t) = k_s(t) \cdot q_{s,a}^{2025}

Počet narozených vychází z měr plodnosti podle věku matky faf_a za rok 2025 a počtu žen ZaZ_a. Úhrnná plodnost FF se během deseti let přesune ke zvolené hodnotě F∗F^{*}, stejně jako počítá NRR s návratem k 1,5 dítěte. Na 100 dívek se rodí 105,9 chlapců.

B(t)=F(t)F2025∑afa2025 Za(t),F(t)=F2025+(F∗−F2025)⋅min⁡(1,t−202510)B(t) = \frac{F(t)}{F_{2025}} \sum_a f_a^{2025}\, Z_a(t), \qquad F(t) = F_{2025} + (F^{*} - F_{2025}) \cdot \min\Bigl(1, \frac{t - 2025}{10}\Bigr)

S předpoklady ČSÚ se model drží do 2 % od projekce ČSÚ ve skupinách 0–14, 15–64 a 65+ let v letech 2030–2070.

Pracující a pojistné

Míry zaměstnanosti podle věku a pohlaví zs(a)z_s(a) pocházejí z výběrového šetření pracovních sil 2025 (Eurostat). U lidí od 55 let se posouvají o změnu důchodového věku δs\delta_s: když se důchodový věk zvýší, lidé déle pracují. U lidí od 25 let roste zaměstnanost o g=0,1g = 0{,}1 % ročně (viz kalibrace), nejvýš na 97 %.

L(t)=∑s,aPs,a(t)⋅min⁡(0,97; zs(a−δs)⋅(1+g)t−2026)L(t) = \sum_{s,a} P_{s,a}(t) \cdot \min\bigl(0{,}97;\ z_s(a - \delta_s) \cdot (1 + g)^{t - 2026}\bigr)

Pojistné RR roste s počtem pracujících a reálnou mzdou ww, od výchozí hodnoty NRR pro rok 2026. cc je sazba pojistného a π(t)\pi(t) podíl pojistného, který odchází do spořicího pilíře.

R(t)=R2026⋅L(t) w(t)L2026 w2026⋅c(t)28⋅(1−π(t))R(t) = R_{2026} \cdot \frac{L(t)\, w(t)}{L_{2026}\, w_{2026}} \cdot \frac{c(t)}{28} \cdot \bigl(1 - \pi(t)\bigr)

Nové důchody

Důchod se skládá ze základní výměry (10 % průměrné mzdy wˉ\bar w) a procentní výměry. Procentní výměra se počítá podle zákona pro člověka s mzdou xx-násobku průměru:

D=0,10⋅wˉ+k⋅α(t)⋅B(x,t)⋅wˉD = 0{,}10 \cdot \bar w + k \cdot \alpha(t) \cdot B(x, t) \cdot \bar w
B(x,t)=ρ(t)⋅min⁡(x,h1)+0,26⋅max⁡(0, min⁡(x,h2)−h1)B(x, t) = \rho(t) \cdot \min(x, h_1) + 0{,}26 \cdot \max\bigl(0,\ \min(x, h_2) - h_1\bigr)

Sazba za rok pojištění α\alpha a část výpočtového základu do první redukční hranice ρ\rho klesají podle reformy z roku 2024. Redukční hranice h1,h2h_1, h_2 jsou podle zákona 44 % a 400 % průměrné mzdy. Pro rok 2027 je nařízení vlády č. 177/2026 Sb. stanoví na 22 732 Kč a 206 652 Kč z průměrné mzdy 51 663 Kč (všeobecný vyměřovací základ 48 900 Kč krát přepočítací koeficient 1,0565). Ze stejné mzdy se počítá i základní výměra.

α(t)=max⁡(1,45; 1,5−0,005 (t−2025)) %,ρ(t)=max⁡(0,9; 1−0,01 (t−2025))\alpha(t) = \max\bigl(1{,}45;\ 1{,}5 - 0{,}005\,(t - 2025)\bigr)\,\%, \qquad \rho(t) = \max\bigl(0{,}9;\ 1 - 0{,}01\,(t - 2025)\bigr)
h1=22 73251 663=0,44,h2=206 65251 663=4h_1 = \frac{22\,732}{51\,663} = 0{,}44, \qquad h_2 = \frac{206\,652}{51\,663} = 4

Číslo k=42,2k = 42{,}2 je efektivní počet let pojištění krát relativní mzda u nových důchodců (viz kalibrace). U žen narozených před rokem 1973 se počítá se 2 vychovanými dětmi. Důchody lidí, kteří už jsou v důchodu, vycházejí z poměru průměrného důchodu ke mzdě v roce 2026 (NRR); starší ročníky mají procentní výměru nižší o 0,4 % za každý rok věku navíc, protože jim byla přiznána z nižších mezd.

Valorizace: procentní výměra se každý rok zvyšuje o inflaci a podíl růstu reálných mezd (od roku 2029, jak předpokládá NRR). Do začátku reformy platí třetina podle zákona, potom zvolený podíl. Ve stálých cenách tedy roste jen o ten podíl reálného růstu mezd. Základní výměra roste s průměrnou mzdou.

Výdaje a saldo

Výdaje na starobní důchody rostou s počtem důchodců NN a průměrným důchodem Dˉ\bar D, ve kterém je i plošné snížení důchodů λ(t)\lambda(t) (viz začátek reformy). Invalidní a pozůstalostní důchody EostE^{\text{ost}} rostou s mzdou a počtem obyvatel PP a plošné snížení se jich týká stejně. Saldo bb je uvedeno jako podíl ekonomiky YY, která roste s počtem pracujících a mzdou (v roce 2026 odpovídá HDP).

E(t)=E2026star⋅N(t) Dˉ(t)N2026 Dˉ2026+E2026ost⋅w(t) P(t)w2026 P2026⋅λ(t)E(t) = E^{\text{star}}_{2026} \cdot \frac{N(t)\, \bar D(t)}{N_{2026}\, \bar D_{2026}} + E^{\text{ost}}_{2026} \cdot \frac{w(t)\, P(t)}{w_{2026}\, P_{2026}} \cdot \lambda(t)
b(t)=R(t)−E(t)Y(t),Y(t)=L(t) w(t)L2026b(t) = \frac{R(t) - E(t)}{Y(t)}, \qquad Y(t) = \frac{L(t)\, w(t)}{L_{2026}}

Částka, kterou musí každý pracující přidat, se počítá stejně jako v otázce „Kolik bude chybět“, jen ze salda b(t)b(t) modelu.

Peníze z jiných daní: zvolená částka KK v Kč měsíčně na pracujícího se stejným vzorcem obráceně převede na podíl HDP τˉ\bar\tau. Stát pak v každém roce doplatí schodek nejvýš do této výše. V letech s přebytkem nedoplácí nic a co zbude, je dluh.

τ(t)=min⁡(τˉ, max⁡(0,−b(t))),τˉ=p202628⋅100 KW\tau(t) = \min\bigl(\bar\tau,\ \max(0, -b(t))\bigr), \qquad \bar\tau = \frac{p_{2026}}{28} \cdot \frac{100\,K}{W}

Cíl a výsledek

Cílem hry v kroku „Zavři díru“ je, aby v žádném roce do 2076 nechybělo na důchody. Všechny páky ale platí od začátku reformy natrvalo, takže splnit ho jde často jen tak, že se za celé období vybere víc, než je potřeba. Ukazatel nahoře a výsledek proto rozlišují tři stavy podle nejhoršího roku a dluhu v roce 2076:

Začátek reformy

Všechny volby v kroku „Zavři díru“ platí od zvoleného roku t0t_0 (2028, 2035, 2044 nebo 2050), do té doby platí dnešní zákon. Sazba pojistného c(t)c(t), podíl růstu mezd ve valorizaci, doplatek z jiných daní a plošné snížení všech vyplácených důchodů o ss % (i těch, které se už vyplácejí, a včetně invalidních a pozůstalostních) se mění v roce t0t_0:

c(t)={c∗t≥t028t<t0λ(t)={1−s100t≥t01t<t0c(t) = \begin{cases} c^{*} & t \ge t_0 \\ 28 & t < t_0 \end{cases} \qquad \lambda(t) = \begin{cases} 1 - \frac{s}{100} & t \ge t_0 \\ 1 & t < t_0 \end{cases}

Zvolený důchodový věk T∗T^{*} dostane ročník bb, který do roku t0t_0 nešel do důchodu podle žádného z obou pravidel. Ostatní jdou podle zákona. Strop 65 let tak od roku t0t_0 pustí do důchodu všechny, komu je aspoň 65.

T(b)={T∗(b)b+min⁡(Tzaˊkon(b),T∗(b))≥t0Tzaˊkon(b)jinakT(b) = \begin{cases} T^{*}(b) & b + \min\bigl(T^{\text{zákon}}(b), T^{*}(b)\bigr) \ge t_0 \\ T^{\text{zákon}}(b) & \text{jinak} \end{cases}

Pojistné, snížení důchodů ani daně nejde poslat zpětně. Kdo začne až po prvním roce schodku (podle NRR 2044), schodky z let před začátkem reformy už nepokryje a zůstanou jako dluh. Dřívější začátek do té doby jen vytváří přebytky. Pomalejší valorizace se naopak sčítá: čím později začne, tím menší úsporu do roku 2076 přinese.

Karty „Kdy začít?“ ukazují pro každý rok začátku nejnižší sazbu pojistného c∗c^{*}, se kterou v roce 2076 nezůstane žádný dluh (U(2076)≤0U(2076) \le 0), když ostatní volby zůstanou, jak jsou. Je to mírnější cíl než v samotné hře (žádný schodek v žádném roce): přebytky z prvních let můžou pokrýt pozdější schodky. Hledá se sečnou mezi 15 % a 40 %, protože dluh na sazbě závisí skoro lineárně, a zaokrouhluje se nahoru na desetinu bodu. Pokud ostatní volby nechají přebytek, vyjde pod 28 %; je to míra rezervy, ne návrh odvody snížit. S předpoklady NRR a jinak dnešním zákonem vychází 29,6 % od roku 2028, 29,9 % od roku 2035, 30,3 % od roku 2044, 30,9 % od roku 2050.

Kdo zaplatí podle roku narození

Pro člověka s průměrnou mzdou narozeného v roce bb se od roku 2026 do konce života sečte, co odvede navíc a o kolik víc dostane na důchodu, s reformou RR a podle dnešního zákona ZZ. Pracuje od 22 let do důchodového věku T(b)T(b); rok odchodu do důchodu i rok úmrtí se počítají poměrně. Doba života je stejná v obou případech: věk 65 let plus naděje dožití v 65 letech podle projekce ČSÚ. Důchod je odhad pro průměrnou mzdu (viz Tvůj důchod), po přiznání roste s valorizací a násobí se snížením λ(t)\lambda(t). Kdo byl v roce 2026 už v důchodu, začíná od dnešního průměrného starobního důchodu. Doplatek z jiných daní se počítá jako podíl mzdy během práce. Vše ve stálých cenách a bez úročení:

Nb=∑t≥202612 W(t)(cR(t)100+τ(t)p2026⋅28100)pR(t)−12 DR(t) dR(t)  −  (∑t≥202612 W(t) 28100 pZ(t)−12 DZ(t) dZ(t))N_b = \sum_{t \ge 2026} 12\, W(t) \Bigl(\frac{c_R(t)}{100} + \frac{\tau(t)}{p_{2026}} \cdot \frac{28}{100}\Bigr) p_R(t) - 12\, D_R(t)\, d_R(t) \;-\; \Bigl(\sum_{t \ge 2026} 12\, W(t)\, \frac{28}{100}\, p_Z(t) - 12\, D_Z(t)\, d_Z(t)\Bigr)

p(t)p(t) je část roku, kterou člověk pracuje, d(t)d(t) část roku, kterou žije v důchodu, D(t)D(t) měsíční důchod a W(t)W(t) průměrná mzda. Kladné NbN_b znamená, že ročník platí, záporné, že získá.

Karty „Kdy začít?“, graf pod nimi, věta pod grafem i výsledek počítají s tvými volbami, jen s jiným rokem začátku. Dokud v kroku „Zavři díru“ nic nezměníš, dostane každý rok začátku sazbu odvodů, se kterou v roce 2076nezůstane dluh, aby bylo co srovnávat. Na kartách je velkým písmem, kolik zaplatí dítě narozené v roce 2026, a pod tím poslední ročník, který nezaplatí nic (méně než 5 000 Kč za život). Graf má jednu čáru za každý rok začátku. Když se čáry liší o méně než 15 % rozsahu osy, ukáže graf místo nich rozdíl proti nejdřívějšímu začátku. Věta pod grafem a ve výsledku porovnává nejdřívější začátek se zvoleným pro člověka narozeného v roce 1966, pro tebe a pro dítě narozené v roce 2026. Výsledek navíc uvádí, o kolik je kvůli pozdějšímu začátku vyšší dluh v roce 2076.

Pro tebe se počítá s tvou mzdou, pokud ji ve výsledku zadáš, jinak s průměrnou. Stejné číslo je ve větě pod grafem, ve výsledku i na posledním řádku tabulky „A kolik dostaneš ty?“. Tabulka ukazuje obě jeho části zvlášť: kolik za celý život od roku 2026 odvedeš na důchody (celých 28 % i s částí od zaměstnavatele, s reformou i podíl na jiných daních) a kolik dostaneš na důchodu. Poslední řádek je rozdíl: co odvedeš navíc minus co dostaneš víc. U vyššího důchodového věku jsou v částce i roky odvodů navíc a roky důchodu, o které člověk přijde, obojí v penězích budoucích mezd. Proto u dětí vychází vysoko.

Čekání účet nezmenší. Schodky, které reforma nestihne, zůstanou jako dluh i s úroky, a pozdější začátek proto potřebuje vyšší sazbu (viz Začátek reformy). Hlavně ale mění, kdo ho zaplatí: kdo do začátku reformy odejde do důchodu, vyhne se vyšším odvodům, a jeho díl připadne mladším. Pro některé ročníky v produktivním věku vychází pozdější začátek levněji (vyšší sazba, ale méně let). Průvodce to ukazuje tak, jak to model spočítá.

Důchodový věk na začátku reformy skoro nezávisí. Volba „Podle délky života“ zvyšuje věk proti zákonu nejdřív o měsíce: ročník 1975 by šel do důchodu v 66,3 místo 65,8 letech. Volba „Postupně až na 70 let“ začíná až ročníkem 1989, který jde do důchodu po roce 2050.

Kalibrace a ověření

NRR nezveřejňuje vše, co do své projekce vkládá. Tři čísla jsou proto nastavena tak, aby model se stejnými předpoklady jako NRR (porodnost, migrace, naděje dožití, mzdy, platné zákony) dával stejné výsledky:

Po roce 2035 se model od NRR liší nejvýš o 0,7 procentního bodu v tom, jakou část důchodů zaplatí pojistné, o 1,0 bodu v poměru průměrného důchodu ke mzdě a o 2,3 % v počtu starobních důchodců. Do roku 2035 je rozdíl větší, protože NRR tam vychází z podrobnější krátkodobé prognózy.

Zbývající rozdíl v saldu se nakonec dorovná přímo: ke saldu modelu se každý rok přičte rozdíl κ(t)\kappa(t) mezi saldem NRR a saldem modelu s předpoklady NRR. Po roce 2035 je nejvýš 0,12 % HDP, do roku 2035 nejvýš 0,26 % HDP. S předpoklady NRR tak model dává přesně saldo NRR. Jiné volby saldo posouvají o to, co spočítá model, a korekce zůstává stejná.

b(t)=R(t)−E(t)Y(t)+κ(t),κ(t)=bNRR(t)−bNRRmodel(t)b(t) = \frac{R(t) - E(t)}{Y(t)} + \kappa(t), \qquad \kappa(t) = b^{\text{NRR}}(t) - b^{\text{model}}_{\text{NRR}}(t)

Po roce 2076 projekce NRR končí. Korekce se dál počítá proti poslednímu saldu NRR, takže s předpoklady NRR zůstává saldo na hodnotě roku 2076 (−1,2 % HDP). Samotný model by v dalších letech dával horší saldo, v roce 2100 −2,5 % HDP. Roky po 2076 se ukazují jen u vlastního spoření a jsou tam označené jako prodloužení.

Kontrolou mimo kalibraci je vládní program (strop důchodového věku 65 let a valorizace o polovinu růstu reálných mezd). Podle modelu by saldo v roce 2060 zhoršil o 1,53 % HDP, podle NRR (box 3.1) o 1,49 % HDP.

Spořicí pilíř

Od roku 2028 posílá každý pracující část pojistného δ(t)\delta(t) procentních bodů na vlastní účet AA, který se zhodnocuje reálným výnosem rr. Podíl roste o zvolenou rychlost vv bodů ročně (najednou, 1 nebo 0,5 bodu), dokud nedosáhne cíle δ∗\delta^{*} (5, 12 nebo všech 24 bodů):

δ(t)=min⁡(δ∗, v⋅(t−2028+1))\delta(t) = \min\bigl(\delta^{*},\ v \cdot (t - 2028 + 1)\bigr)
A(t+1)=A(t)⋅(1+r)+δ100⋅12 w(t)A(t+1) = A(t) \cdot (1 + r) + \frac{\delta}{100} \cdot 12\, w(t)

Při odchodu do důchodu se účet vyplácí jako měsíční renta PP po dobu zbývající naděje dožití nn měsíců:

P=A⋅i1−(1+i)−n,i=(1+r)1/12−1P = A \cdot \frac{i}{1 - (1 + i)^{-n}}, \qquad i = (1 + r)^{1/12} - 1

Státní starobní důchod se krátí podle toho, jakou část pojistného na starobní důchody kdo posílal na účet v jednotlivých letech kariéry. Zhruba 4 procentní body z 28 % platí invalidní a pozůstalostní důchody (podle podílu na výdajích roku 2026, NRR tabulka 3.1.1); ty zůstávají státní.

Dstaˊt=D⋅(1−∑t∈karieˊraδ(t)(c−4)⋅roky karieˊry)D_{\text{stát}} = D \cdot \Bigl(1 - \frac{\sum_{t \in \text{kariéra}} \delta(t)}{(c - 4) \cdot \text{roky kariéry}}\Bigr)

Graf zisku a ztráty podle ročníků ukazuje obě varianty výnosu vedle sebe. Výnosy jsou reálné, po odečtení nejvyššího poplatku, který zákon č. 427/2011 Sb. penzijním fondům dovoluje:

rdluhopisy=1,61 %−0,4 %=1,21 %r_{\text{dluhopisy}} = 1{,}61\,\% - 0{,}4\,\% = 1{,}21\,\%
rakcie=1+0,07311+0,0258−1−0,01=3,61 %r_{\text{akcie}} = \frac{1 + 0{,}0731}{1 + 0{,}0258} - 1 - 0{,}01 = 3{,}61\,\%

Dluhopisy: americké státní dluhopisy 1900–2025 (UBS Global Investment Returns Yearbook 2026). Tisková zpráva reálný výnos přímo neuvádí. Je dopočtený z toho, že se 1 dolar v dluhopisech za 126 let zhodnotil na 284 dolarů a ceny vzrostly 38krát. Akcie: světový index MSCI ACWI od konce roku 2000, stejný typ indexu, jaký sledují fondy jako VWCE, očištěný o americkou inflaci. Období zahrnuje krize v letech 2001, 2008 a 2020. Kurzové riziko koruny ani výkonnostní poplatky model nezahrnuje.

Volba „Všechno na vlastní účet“ posílá na účet 24 procentních bodů, tedy vše kromě invalidních a pozůstalostních důchodů. Kdo celou kariéru posílal na účet všechno, nedostane státní starobní důchod. Ostatní ho dostávají za roky před přechodem podle dosavadních pravidel.

Dvojí platba: náklad přechodu v daném roce je schodek starého systému s účty buˊcˇtyb^{\text{účty}} nad schodkem, který by měl bez nich b0b^{0}. Pokud ho platí pracující nebo jiné daně, platí se hned a nevzniká z něj dluh. Pokud se na něj stát zadluží, přičte se k dluhu.

n(t)=max⁡(0, −buˊcˇty(t)−max⁡(0,−b0(t)))n(t) = \max\bigl(0,\ -b^{\text{účty}}(t) - \max(0, -b^{0}(t))\bigr)

Zisk nebo ztráta ročníku: pro člověka s průměrnou mzdou narozeného v roce bb se porovná osobní odhad důchodu s účty a bez nich (rozdíl ΔD\Delta D, měsíčně) za zbývající naději dožití ee let v důchodu, minus jeho podíl na nákladu přechodu za roky práce od 22 let do důchodu. Při placení z jiných daní se počítá stejný podíl na pracujícího. Částky jsou ve stálých cenách a sčítají se bez úročení.

Zb=12⋅e⋅ΔD−∑t12⋅W(t)⋅Δc(n(t))100Z_b = 12 \cdot e \cdot \Delta D - \sum_{t} 12 \cdot W(t) \cdot \frac{\Delta c(n(t))}{100}

Výnos, při kterém tvůj ročník neprodělá, je reálný výnos r0r^{0}, při kterém je zisk ročníku nulový. Hledá se půlením intervalu mezi 0 a 10 % ročně; náklad přechodu se s výnosem nemění.

Zb(r0)=0Z_b(r^{0}) = 0

Dluh kvůli důchodům

Schodky platí stát dluhem UU (v % ekonomiky) s reálným úrokem rovným dlouhodobému výnosu dluhopisů:

U(t)=U(t−1)⋅(1+rU)⋅Y(t−1)Y(t)−b(t),rU=1,61 %U(t) = U(t-1) \cdot (1 + r_U) \cdot \frac{Y(t-1)}{Y(t)} - b(t), \qquad r_U = 1{,}61\,\%

Přebytky se nikam neukládají. Model je počítá jako záporný dluh: stát si v těch letech na jiné věci půjčí méně. Průvodce ho ukazuje jako přebytek.

Kdo to zaplatí

Výsledek ukazuje, kolik z díry v nejhorším roce podle dnešního zákona t∗t^{*} pokryje která skupina. Každá volba jj se spočítá zvlášť, jen s ní a se zvoleným začátkem reformy, a výsledky se poměrně upraví tak, aby dohromady daly účinek všech voleb bez jiných daní (volby se navzájem ovlivňují jen málo). dd je schodek v Kč měsíčně na pracujícího.

Δj=(dzaˊkon(t∗)−dj(t∗))⋅dzaˊkon(t∗)−dbez danıˊ(t∗)∑i(dzaˊkon(t∗)−di(t∗))\Delta_j = \bigl(d^{\text{zákon}}(t^{*}) - d_j(t^{*})\bigr) \cdot \frac{d^{\text{zákon}}(t^{*}) - d^{\text{bez daní}}(t^{*})}{\sum_i \bigl(d^{\text{zákon}}(t^{*}) - d_i(t^{*})\bigr)}

Vyšší pojistné jde na pracující, valorizace a snížení důchodů na důchodce, vyšší důchodový věk na ty, kdo půjdou do důchodu později. Jiné daně pokryjí, co po ostatních volbách zbude, až do zvolené částky. Zbytek si stát půjčí a připadá dalším generacím. Pokud volby dohromady vyberou víc, než kolik chybí, části se zmenší, aby dohromady daly celou díru. Nadpis výsledku jmenuje skupinu s největší částí, nad 90 % jako jedinou.

Vyšší pojistné se dělí jako dnes: 6,5 z 28 procentních bodů platí zaměstnanec z hrubé mzdy (pojistné nesnižuje daň z příjmů, čistá mzda proto klesne o celou jeho část), zbytek zaměstnavatel navíc:

ΔWcˇistaˊ=6,528⋅c∗−28100⋅W,ΔWpraˊce=21,528⋅c∗−28100⋅W\Delta W_{\text{čistá}} = \frac{6{,}5}{28} \cdot \frac{c^{*} - 28}{100} \cdot W, \qquad \Delta W_{\text{práce}} = \frac{21{,}5}{28} \cdot \frac{c^{*} - 28}{100} \cdot W

Průměrný důchod je uveden v dnešních mzdách: poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě v daném roce krát dnešní průměrná mzda 48 670 Kč. Hůř než podle dnešního zákona jsou na tom pracující při vyšším pojistném, důchodci při pomalejší valorizaci nebo snížení důchodů, ti, kdo půjdou do důchodu později, při vyšším důchodovém věku, všichni na daních včetně důchodců při doplatku z jiných daní a další generace, když je dluh v roce 2076 vyšší o víc než 0,5 % HDP.

Řádek „Platí“ v ukazateli nahoře a ve výsledku označuje stejné skupiny, jen další generace posuzuje jinak: ne proti dnešnímu zákonu, ale podle toho, jestli v roce 2076 zůstane kvůli důchodům dluh větší než 0,5 % HDP. I když se nezmění nic, někdo proto platí.

Doplatek z jiných daní platí všichni, i důchodci, například na DPH. Kolik z něj připadne na koho, model nepočítá. Ukazatel nahoře proto u pracujících uvádí horní mez: jako by doplatek na pracujícího platili jen pracující podle mzdy. Sečte se s nižší čistou výplatou kvůli vyšším odvodům. Stejně, úměrně mzdě, se doplatek počítá i v částkách za celý život:

O=∑t≥202612⋅Wtvoje⋅I(t)⋅(c(t)100+τ(t)p2026⋅28100)⋅p(t)O = \sum_{t \ge 2026} 12 \cdot W_{\text{tvoje}} \cdot I(t) \cdot \Bigl(\frac{c(t)}{100} + \frac{\tau(t)}{p_{2026}} \cdot \frac{28}{100}\Bigr) \cdot p(t)

Výhledy

V kroku „Na čem to stojí“ se volí jeden ze čtyř výhledů. Každý je kombinace porodnosti, migrace a růstu mezd:

Sloupce pod odkazem „Co udělá každý předpoklad zvlášť“ ukazují, jak se díra změní, když se proti předpokladům NRR změní jen jedna věc. Porodnost Jižní Koreje a Bulharska je poslední údaj Statistics Korea a Eurostatu.

Migrace

Střední varianta projekce ČSÚ počítá od roku 2028 s 35 tisíci lidí ročně; v letech 2026 a 2027 naopak s úbytkem asi 31 tisíc ročně. Pro srovnání: v letech 2015–2025 bez roku 2022 to bylo podle Eurostatu 3,7 na 1 000 obyvatel, tedy asi 40 tisíc ročně. „Jen z EU“ je průměrná čistá migrace občanů EU a Čechů v letech 2020–2024.

Přistěhovalé model počítá stejně jako Čechy: stejná zaměstnanost (podle Eurostatu je u cizinců ve věku 20–64 let 83,6 %, u Čechů 82,8 %), stejné mzdy i důchody. Údaje o mzdách cizinců nejsou k dispozici. Kdo se odstěhuje před důchodem, je zachycen jen přes věkovou strukturu čisté migrace. Příklad s jednorázovou vlnou: kdyby migrace podle projekce ČSÚ trvala jen do roku 2035 a potom byla nulová, systému by to proti nulové migraci pomáhalo do roku 2074 a potom by stálo víc.

Tvůj důchod

Odhad předpokládá nepřerušenou kariéru od 22 let do důchodového věku TT a mzdu, která si drží stejnou pozici vůči průměrné mzdě. I(t)I(t) je růst reálné průměrné mzdy do roku odchodu do důchodu. Pokud část pojistného šla do spořicího pilíře, přičte se renta a státní důchod se krátí jako výše.

D=(0,10+α(t)⋅(T−22)⋅B(WtvojeW,t))⋅W⋅I(t)⋅λ(t)D = \Bigl(0{,}10 + \alpha(t) \cdot (T - 22) \cdot B\bigl(\tfrac{W_{\text{tvoje}}}{W}, t\bigr)\Bigr) \cdot W \cdot I(t) \cdot \lambda(t)

Průměrný důchodce měl kratší kariéru nebo nižší mzdu, proto vychází osobní odhad pro průměrnou mzdu vyšší než dnešní průměrný důchod. Přesný důchod spočítá jen ČSSZ podle důchodového konta.

Zdroje dat

Každý ukazatel má jediný zdroj. Data byla stažena 19. 11. 2026. Kdo chce ověřit, že průvodce pracuje se stejnými soubory, může si je stáhnout a porovnat jejich otisk SHA-256.

Projekce důchodového systému, demografický poměr, dluh, výdaje na školství, růst mezd, vládní program

Skutečné příjmy a výdaje důchodového systému

Dnešní průměrný starobní důchod

Průměrná mzda a její reálný růst

Obyvatelstvo, úmrtnost, porodnost a projekce ČSÚ

Porodnost v EU, migrace a zaměstnanost podle věku

Porodnost v Jižní Koreji

Výnosy dluhopisů a akcií

Omezení a rozhodnutí